170 let existence pražské psychiatrické kliniky
Od roku 1994 se během dvaceti let zdvojnásobil počet ambulantních pacientů trpících neurotickými poruchami. Téměř třetina lidí se léčí kvůli různým úzkostem a strachům, dále pak následují afektivní poruchy (asi šestina nemocných), tedy poruchy nálad, nejčastěji deprese. Počtem srovnatelné jsou organické poruchy, tedy demence. „Během několika let, se zdvojnásobil počet pacientů v České republice, kteří vyhledávají psychiatrickou péči. Je to dáno i tím, že se snažíme stejně jako celý svět včetně Evropy destigmatizovat tento obor a otevřít víc psychiatrii lidem, aby se nebáli přijít a aby se necítili být nějakým způsobem označkováni či vyloučeni,“ uvedla ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Mgr. Dana Jurásková, Ph.D. s tím, že VFN se snaží investovat finanční prostředky do rozvoje psychiatrické kliniky a podporujeme výuku mladých lékařů v oboru psychiatrie.
„Za svou 170letou historii klinika značně přispěla k vývoji psychiatrie. K významným počinům známým v široké veřejnosti je popis demencí profesory Arnoldem Pickem a Oskarem Fischerem, dále založení protialkoholního oddělení u Apolináře docentem Jaroslavem Skálou a vznik první záchytné stanice na světě, založení Linky důvěry MUDr. Miroslavem Plzákem či objev krevních skupin A a B profesorem Janem Janským. Léčila se zde i řada významných osobností. Například je známo, že zde v roce 1884 zemřel hudební skladatel Bedřich Smetana,“ říká děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.
Podle přednosty kliniky prof. MUDr. Jiřího Rabocha, DrSc má dnes klinika několik unikátních pracovišť, která v jiných obdobných zařízeních nejsou k dispozici. „Je to zejména Centrum pro léčbu poruch příjmu potravy, dále Denní stacionář pro děti a dorost a zcela nové rozsáhlé rehabilitační centrum. Jedinečné jsou rovněž některé metody biologické léčby, zejména magnetická stimulace mozku využívaná například pro léčbu depresí či tinitu,“ uvádí Jiří Raboch.
V oblasti biologické léčby se uskutečnilo v poslední době mnoho objevů. Potvrdily například, že ovlivnění biologických rytmů závislých na střídání světla a tmy má význam i v léčbě duševních poruch. Na základě toho poznatku vznikají nové léky. Bylo rovněž potvrzeno příznivé působení léčby jasným světlem – takzvaná fototerapie. „Na klinice fototerapii využíváme pro léčbu nejen sezónních typů poruch, ale i depresí nebo deliriózních stavů u starších nemocných,“ říká doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., vedoucí Centra pro biologickou diagnostiku léčbu Psychiatrické kliniky 1. LF UK aVFN. Dalším významným a nadějným směrem jsou podle něj stimulační metody. Asi nejznámější jsou elektrokonvulze (elektrošoky). „Tato léčba je obvykle účinná, ale je spojena s nežádoucími účinky – mimo jiné zhoršuje paměť. Moderní přístroje však dovolují tyto nežádoucí účinky značně eliminovat. Snažíme se přenést léčbu i do ambulantních podmínek a umožnit tak pacientům terapii v domácím prostředí,“ uvádí Martin Anders.
Pro léčbu některých typů duševních poruch se využívá aplikace pulzního magnetického pole (až 2 Tesla), která de facto vyvolává opět elektrickou stimulaci v určitých částech mozku a přenáší se i na další mozkové struktury. „Jsme jediným pracovištěm, které rutinně ambulantně aplikuje tzv.repetitivnítranskraniálnímagnetickou stimulaci při léčbě depresivních a některých typů úzkostných poruch,“ říká doc. Anders.
Ve spolupráci s Neurochirurgickou a neuroonkologickouklinikou 1. LF UK a ÚVN Praha se plánuje léčba depresivních poruch hlubokou mozkovou stimulací a stimulací bloudivého nervu (nervus vagus stimulation).„Prováděné výzkumy ukazují na vysokou míru účinnosti stimulačních metod a dávají našim pacientům novou naději na to, aby mohli vést uspokojivý život,“ uzavírá doc.Anders.