Odborník radí | Bohnice bez hranic

Kombinace léků

Odpověď:

Dobrý den,

chtěl jsem se zeptat, v minulosti jsem užíval aurorix na panické stavy, bral jsem je asi 2 roky. Teď jsem měl nový problém umřel nám pes, mamce a amputovali dva prsty (diabetes), v práci jsme toho měli strašně hodně, syn nastupoval do první třídy... všechno to ve mně narostlo... bral jsem teď od léta dva a půl měsíce aurorix ale bez účinku do toho sem tam rivotril 0,5 podle stavu. psychiatr mi tedy změnil léčbu, teď 24 dnů mám ráno 0,5mg brintellix.. a večer kvůli tomu že už dva a půl měsíce se budím už ve 4 ráno trittico, to beru 75mg(zabralo tak na tyden) .Chci se proto zeptat, zatím mi je spíše hůř než líp.. mám strach že to nezabere, mám strach ze své váhy,máme dvě děti, pořád se nemůžu dostat do pohody aby mě něco bavilo.... v práci i doma se mi udělalo párkrát nevolno, ráno jsem si vzal brintellix potom koblihy a šílené stavy(špatně, zmatenost, mravenčení)tady ty stavy mám klidně celý den.... už jsem z toho zoufalý. je tedy možný problém v kombinaci léků? jsem asi citlivý a vším se vždy nechám vystrašit. jsou to úzkostné stavy?) děkuji moc za odpověď

Dobrý den...,

píšete, že nyní užíváte Brintellix asi 5mg a večer Trittico 75mg cca 24dní a zatím bez efektu. Popisujete, že u Vás trvají úzkosté stavy doprovázené tělesnými pocity jako je mravenčení, nevolnost, zmatenost, špatně spíte a nic Vás nebaví. Léčbu máte tedy 4. týden. Pokud by Vám jen přišlo, že to stále nezabírá, ale léky Vám nevadí, je možné navýšení dávek (máte nejnižší možné), toto by byl asi první krok. Proberte se svým psychiatrem, že se stále necítíte dobře. Kdyby se objevily nějaké nežádoucí účinky, které trvají a nemizí, je možné léky vyměnit. Nebo zkusit jen něco jiného na spaní například. Kombinace léků je jinak v pořádku. Závisí samozřejmě na individuální snášenlivosti, ale oba léky jsou obecně dobře tolerovány. Zajděte co nejdříve za svým psychiatrem, věřím, že Vás zná, ví, co jste kdy užíval a dle toho se domluvíte na postupu.

Hezký den

MUDr. Tereza Petrásková

Kontakty na psychology a psychoterapeuty zabývající se dětskou problematikou

Krizová intervence

Odpověď:

Dobrý den, ráda bych se zeptala na Vaši radu. Je mi 21 let, studuji wellness a balneo - od malička si koušu a trhám nehty a kužičku, propadla jsem u maturity z jednoho předmětu a tím začaly všechny mé problémy. Před maturitou jsem asi půl roku trávila téměř každý týden na gastroenterologii. Období po maturitě bych nazvala vyhořením - v tu chvíli jsem také objevila jógu a klidně bych o ní řekla, že mi zachránila život. Pak byl téměr rok klid a nastoupila jsem na VOŠ. V zimě mi na gynekologii řekly, že tam něco vidí a že to budou sledovat, přišlo zkouškové období a vůbec žádná podpora z rodiny - spíš psychický nátlak, rozchod mnou iniciovaný a vrhnutí se do nového vztahu, který mě úplně zdeptal. Během těchto tří měsícu - intenzivního vztahu, jsem zase propadla u zkoušky - týden před zkouškou jsem ležela v antišokové poloze učila se, jedla a brečela. Dva dny před zkouškou mi ztuhly opravdu všechny svaly krku a šíje - na několik dní. V tu chvíli mě zachránilo řízené dýchání - srdeční koherence. po pár týdnech mi praskla mi cysta na vaječníku - velmi intenzivní bolest. Od zimy vždy na hodinách jógy při záběrečné relaxaci brečím, včera jsem brečela už i na začátku. Nyní nemůžu cvičit jógu a nevím co mám dělat. Poradíte mi? Děkuji

Dobrý den,

jestli z Vašeho popisu obtíží dobře chápu, tak se Vám v poslední době kupí více problémů dohromady a trápí Vás. Cvičila jste jógu, která Vám pomáhala, ale již se ani při ní necítíte dobře, pláčete. Doporučovala bych stav konzultovat osobně– například v Bohnické nemocnici funguje Centrum krizové intervence, kam se můžete obrátit. Tam si s Vámi jednorázově pohovoří a navrhnou možnosti dalšího postupu. Od léků, přes psychoterapie, předají Vám kontakty na další péči nebo Vás mohou zařadit do svého terapeutického programu. Dále můžete požádat svého praktického lékaře o kontakt na psychiatra ve Vašem okolí, případně si i vyžádat konzultaci s psychologem. Záleží na Vás, která počáteční cesta by Vám byla nejpříjemnější.

Ať je Vám brzy lépe! Hezký den

MUDr. Tereza Toušková

Kurz seberozvoje-riziko..???

Odpověď:

Protože se zajímám o osobní rozvoj, v touze po tom být lepším člověkem jsem se v květnu tohoto roku zučastnila 6 denního kurzu techniky RUŠ, která se zaměřuje na přijetí negativních zážitků v životě. Po mém návratu domu jsem nemohla spát a začala jsem zažívat ruzné psychostavy a protože už to bylo hrozné, přítel mě raději odvezl do nemocnice. Zustala jsem pak asi měsíc v psychiatrické lečebně a propuštěna s diagnozou akutní psychotická porucha. Tohle všechno bych už dokazala nechat za sebou, stalo se… kurz byl velice intenzivní a já si rozhoupala psychiku.. ALE..třeba ráno se vzbudím s plačem a tři hodiny brečím, neustále brečím jakobych necitila lásku a všechno bylo neustále v takove smutné mlze. Nejedná se o deprese, protože já vždy vstanu a dokážu pracovat. Léky nyní uživám v menším množství než na začátku nemoci a na pláč nemají vliv. Jsem docela zoufala, protože nevím, proč se to děje, nevim, jak s tím pracovat a nic na to nezabírá. Můžete mi poradit, co mám dělat?

Dobrý den Soňo,

děkujeme za dotaz a je dobře, že se o svůj stav zajímáte. Píšete, že jste po jistém kurzu seberozvoje prodělala akutní psychotickou epizodu. Některé stavy odezněly, ale trvají pocity jako ranní pláč, necítíte lásku, mlha...jste z toho zoufalá, ptáte se, co můžete dělat.

Z Vašeho popisu myslím, že patříte do rizikové skupiny osob, u kterých zvýšená forma stresu nebo emoční nepohoda může vyvolat změny v psychickém stavu až psychózu. To co popisujete, že Vám nyní vadí a stále trvá, mohou být ještě dozvuky stavu. Nějaká křehčí stránka Vaší osobnosti. Určitě se s tím dá něco dělat. Doporučuji vyhledat psychologickou pomoc – psychoterapii, ale u někoho, kdo má s psychotickými stavy zkušenosti. Je potřeba pracovat velmi opatrně, aby se stav nezhoršil a nezopakoval. Doporučuji využít nějaké zavedené psychoterapeutické školy, nikoliv něco alternativního (Vaše zkušenost s tím není dobrá). Váš psychiatr by Vám měl být schopný předat kontakty. Já doporučuji například centra jako:

http://ondrejov.cz/psychoterapie-2/ DPS Ondřejov – sekce individuální psychoterapie psychóz

http://www.klinikaeset.cz/kolega/kontakty/ - Klinika ESET – opět se ptejte na psychoterapii psychóz.

Určitě nadále užívejte léky, které máte, vyhněte se konzumaci jakýchkoliv návykových látek a snažte se nedostávat nyní do zátěžových situací. Pokud budete potřebovat ještě jiné kontakty, obraťte se na nás. Vše zároveň prosím konzultujte i s Vaším psychiatrem, který Vás zná.

Děkujeme, držíme palce a hezký den

MUDr. Tereza Petrásková

Mám se obávat svého chování?

Odpověď:

Dobrý den, chtěla bych se optat, zda mám mít strach o své duševní zdraví či nikoliv. Uvědomuji si, že jsem paranoidní. Když jsem mezi lidmi, myslím si, že se na mě všichni dívají a mluví o mně, vysmívají se mi. Na internetu si vyhledávám popisy různých nemocí a hledám na sobě, zda nemám příznaky, jestli náhodou zrovna tuto nemoc nemám - s tím i souvisí skutečnost, že vám píši. Těžce nesu, když někomu nepadnu do oka, přílišně žárlím, z častých neopodstatněných záchvatů smíchu se dokážu z vteřiny na vteřinu rozbrečet a cítit šílený smutek, lítost, ale ani nevím kvůli čemu. Mívám záchvaty vzteku, že dokážu sebou třísknout o zem, házet věcmi a kolikrát jsem agresivní k mému okolí, například strčím do svého přítele tak moc, že spadne na zem a tak. Když se zklidním, pomalu ani nevím, co, proč a jak se to stalo. Přítel i sama moje mamka mi říkají, že jsem psycho. Občas přemýšlím, proč vlastně žiji, protože nevidím žádný cíl nebo smysl života, ale to mi musí být opravdu mizerně. Po většinu času převládá podrážděná nálada, často vyvolávám hádky kvůli blbostem, baví mě si prosazovat svoji pravdu a když už mám dobrou náladu, bojím se radovat, protože vím, že jako zákon schválnosti se opět něco pokazí. Jeden čas se mi ani nechtělo vylézat z postele a byla jsem unavená, ačkoliv jsem naspala 12 hodin a nechodila do školy, poté ani do práce, což dřív nikdy nebývalo. Vždy jsem byla ambiciózní a už od dětství jsem věděla, že chci vysokou školu, měla jsem koníčky, ale dnes mě už jaksi skoro nic nezajímá. Jsem roztržitá, zapomínám, však i teď jsem zapomněla, co jsem vám chtěla ještě napsat. Takto se to střídá už 3 roky, avšak paranoidní jsem neustále. Na závěr, moje maminka trpí na deprese a má nerozvinutou schizofrenii. Děkuji za zodpovězení.

Dobrý den,

popisujete stav tak, že si uvědomujete paranoiditu, podrážděnost, někdy agresivitu, celkově nepohodu. Váš dotaz je, zda se máte obávat o své duševní zdraví. Píšete ještě, že i Vaše maminka se léči s depresemi a má „nerozvinutou schizofrenii“.

Myslím, že když si svůj stav takto uvědomujete, dá se s tím hodně dělat. Zároveň můžete předejít i zhoršení! Doporučuji zajít k ambulantnímu psychiatrovi. Věřím, že nějaká velmi malá dávka léků, by Vám mohla od potíží ulevit a zlepšit kvalitu života. Zároveň pokud budete mít zájem, je možná i práce na sobě v dlouhodobé psychoterapii. S Vaším stavem a „nepohodou“ se myslím něco dá dělat.

O kontakt na ambulantního psychiatra můžete požádat svého praktického lékaře, či na doporučení.

Držím palce a přeji hezký den

MUDr. Tereza Petrásková

1 2 3 4 5 6