KONCERT KAPELY TREE SPIRIT V PÁTÉ KOLONĚ


Klub V. kolona láká návštěvníky do areálu bohnické nemocnice na výtečnou sicilskou kávu, atmosféru sto let staré secesní budovy Divadla Za plotem a na bohatou nabídku kulturních pořadů. Dvanáctého května 2016 byl na programu koncert skupiny Tree Spirit. Podle organizátorů šlo o „Alternativní umělecký projekt kombinující hudbu, performaci a videoart.“ Tahle upoutávka na facebooku zaujala i publicistku a básnířku Kateřinu Málkovou, která do V. kolony často chodí jak na kávu, tak za kulturou.

Tvrdila jsem, že to bude etnokoncert, asi proto, že se mnou zpěvačka Nami Halingten kdysi chodila na seminář Hra na etnické nástroje, ale určitě i kvůli indiánsky znějícímu názvu kapely Tree Spirit, tedy stromový duch, a zároveň asi i proto, že jsem naposledy byla v Páté koloně, kde se dnes koncert konal, na spontánním bubnování. Pak se ukázalo, že jsem spíš měla dát na to, že mi kdysi Nami říkala, že má ráda psytrance, a netahat tam kamarády, kteří asi jako většina lidí nemají rádi techno. Ačkoli sama Nami po koncertě tvrdila, že se o psytrance nejedná, nýbrž o ambient, tato složka se tam zajisté nezapře – přece jen o víkendu vystupují Tree Spirit na festivalu psytrance Bio De Janeiro,“ říká Katka Málková a dodává, že nejspíš pravda bude tak trochu všechno.

Přibližně padesát návštěvníků koncertu přilákala do V. kolony nejspíš právě alternativní image Tree Spirit. Jejich inspirací jsou sny a meditace, ve své tvorbě používají recyklovatelné a k přírodě šetrné materiály a myšlenku DIY (Do it yourself česky doslova „udělej si sám“) tak „berou na dřeň.“ Moderní kultura DIY, jako forma politického protestu proti průmyslově vyráběnému oblečení, konzumnímu způsobu života a praktikám firem a ĺá Coca Cola, by tak mohla být další škatulkou, do které lze Tree Spirit narvat. „Etnické prvky bychom mohli nalézt v popředí, kde se nacházel velký buben a zpěvák a zpěvačka. Jejich zpěv by bylo možné zařadit k různým etnickým kulturám. Texty se často zakládaly na indických mantrách, buď přímo v sanskrtu, nebo česky či anglicky, například: ´Óm trjambakam jadžamahe sugandhin pušti vardhanam urvárukamíva bandhanam mritjormukšíja mámritát,´ což je mantra oslavující tříokého Šivu a prosící o zdraví a nesmrtelnost. Zpěv manter zněl velmi autenticky obzvláště když je zpěvák vyluzoval hrdelním zpěvem,“ tvrdí Katka Málková.  

Další vrstvou kapely byli dva DJové na pozadí hlavního děje, kteří podmalovávali zpěv a hru na buben elektronickou hudbou. V další vrstvě se na zeď za kapelou promítaly abstraktně-přírodní vizualizace, které po cestě narazily na zpěváky a promítaly se i na ně. „Tím, jak obrůstali liánami, listovím a květy, vznikali z nich stromoví duchové a oddaně ctili jméno kapely. Pár lidí pařilo a šlo to dobře, blázni na pavilonech zatím dávali liškám dobrou noc. Za okny nepozorovaně ustával déšť a stromům, které před ním chránily kolemjdoucí, skončila šichta,“ zasnila se Katka Málková. Před půlnocí skončila šichta i pro personál kavárny. Tvoří ho většinou lidé se zkušeností s psychotickým onemocněním a pacienti bohnické nemocnice, kteří zde cvičí své základní pracovní a sociální dovednosti.