Demence – obecný přehled a faktory, které ji ovlivňují.


Prodlužování života populace přináší zvýšený výskyt některých nemocí, mezi nimi i demence. Demence je charakterizována postupným zhoršováním paměti (hlavně neschopností učit se nové informace a vybavit si již dříve naučené) společně se zhoršením úsudku nebo myšlení a to v takové míře, že člověku narušuje běžné fungování. Nemocný stále obtížněji vnímá okolní svět, hůře komunikuje, hůře se orientuje, postupně ztrácí schopnost sebeobsluhy. Dochází ke změnám emotivity, může se objevit její kolísání nebo podrážděnost. K tomu, aby byl syndrom demence stanoven, musejí příznaky trvat minimálně 6 měsíců.

 

K základnímu vyšetření patří klinický rozhovor, pozorování pacienta, důkladná anamnéza, včetně zjištění léků, které pacient užívá, neboť některá farmaka mohou kognitivní funkce negativně ovlivňovat (benzodiazepiny, léky s anticholinergním účinkem, tricyklická antidepresiva, některé protizánětlivé léky, kortikosteroidy a jiné) a v neposlední řadě informace od příbuzných. Dále se prování testová vyšetření. Nejčastěji se pravděpodobně stále užívá test MMSE – Minimental State Examination doplněný testem hodin, který má však nízkou rozlišovací schopnost. Nerozliší takzvanou mírnou kognitivní poruchu, která může být předstupněm demence a její včasné rozpoznaní je důležité. Dále existuje celá řada podrobnějších testových metod, které je možné použít. Dalším důležitým krokem je provedení zobrazovacího vyšetření mozku, prokazující pak specifické změny dané pro konkrétní typ demence. V diferenciální diagnostice je potřeba hlavně u mírnějších forem kognitivního postižení vyloučit depresivní syndrom, který může některými svými příznaky snadno demenci napodobit.

 Odhaduje se, že celosvětově trpí demencí 47 miliónů lidí a do roku 2050 tento počet vzroste na 131 miliónů. Mnoho vědců se proto zabývá výzkumem demence. Skotská laboratoř vytvořila seznam faktorů z vnějšího okolí, které pravděpodobně vznik a rozvoj demence mohou ovlivňovat.

 Demence se velmi obecně dají rozdělit do dvou skupin. Prvních z nich je skupina takzvaných neurodegenerativních demencí, kam patří například Alzheimerova choroba, jako zástupce vůbec nejčastější demence a dále demence sekundární, kde největší skupinu tvoří demence vaskulární, neboli cévně podmíněné, na jejichž vniku se podílí například postižení malých cév, zvýšený krevní tlak atd. Kromě uvedeného je známo, že se na výskytu demencí podílí také faktory jako obezita, kouření, cukrovka, deprese, sociální vzdělání a jiné. Přesto, velká část zůstává neobjasněna. To vedlo skotské vědce k dalšímu zkoumání faktorů vnějšího okolí. Jejich výsledky ukazují, že nedostatek vitamínu D a expozice znečištění prostředí společně s expozicí některým pesticidů mohou mít vliv na rozvoj demence.  Jejich nálezy přesto vyžadují další zkoumaní, aby bylo možné výsledky označit za zcela spolehlivé.

  Syndrom demence je jednou z priorit zdraví populace. Je nutné nadále intenzivního výzkumu příčin, léčby a podpory, která umožní lidem s demencí žít co nejkvalitnější život, stejně tak jako je nutné klást důraz na včasné rozpoznání a prevenci demence.

  Máte zkušenost s někým, kdo demencí trpí? Rádi byste se zeptali, jak postupovat a jaké jsou možnosti? V případě sdílení příběhu využijte našeho diskuzního fóra, v případě dotazů je pro Vás sekce odborník radí.

MUDr. Tereza Petrásková

 

Zdroj: University of Edinburgh, Psychcentral.com, Hudeček, D., Sheardová, K., Hort, J., Demence v klinické praxi, 2011