Naši se rozvedli. Vyrůstal jsem s babičkou, mámou a bráchou. S bratrem se nevídám, žije v Americe, s matkou jen příležitostně. Nejvíc se vídám s otcem, za ním jezdím na propustky. Momentálně musím být v léčebně, protože jsem rozbil výlohy, když jsem byl „sjetej“. Začalo to kolem 18 let, to jsem poprvé zkusil kouřit trávu, v 25 jsem si poprvé „šlehl“ pervitin. Za nějaký čas jsem se svěřil kamarádovi, že spáchám sebevraždu a nechal se odvézt do léčebny. Když mi bylo lépe, tak mě propustili. Začal jsem znova pracovat, ale po nějakém čase se to zase objevilo, ty hlasy, pořád šeptaly, mluvili na mě z televize a rádia a já se vrátil k drogám. V tu chvíli to byla útěcha a zase následovala léčebna a to se opakovalo asi šestkrát, až mi soud nařídil ochrannou léčbu. Já se snažím abstinovat, protože je to pro mě důležité, užívám léky, hlasy mám už jen občas, ale ne vždy to zvládnu.
