Dobrý den Petře,
díky za Váš názor. Hodně lidí se domnívá, že pro pochopení nemoci je nutné si onemocněním projít a pro pochopení účinku léčiva je nutné si léčivo vyzkoušet. Psychiatrická onemocnění jsou velmi intimní zkušeností nemocného a u každého se projevují trochu jinak. Tak jako psychiatrické nemoci z mnoha důvodů nemocní prožívají osobytně, tak i jejich reakce na léky, teď mám na mysli zejména antidepresiva a antipsychotika, bývají často originální a proto dopředu plně neodhadnutelné.
Psychiatrické nemoci mají svojí neurobiologickou podstatu a proto léky, které u nemocného vedou k úpravě stavu, u zdravého člověka mají mnoho nežádoucích účinků nebo se jejich účinek neprojeví vůbec. Proto se domnívám, že ani osobní zkušenost lékaře s onemocněním respektive s psychofarmaky, nemusí nutně vést k úplnému pochopení prožitku nemocného.
Máte asi oprávněný pocit, že příčiny vzniku schizofrenie příliš neřešíme. Je to z části proto, že schizofrenie má velmi pravděpodobně více příčin vzniku a ne vždy dokážeme říct jednoznačně co bylo tím pravým důvodem. Právě schizofrenie je onemocnění, které se vyvíjí. Často potom přestávají být příčiny vzniku tím podstatným a mnohem důležitější se jeví pro nemocného respektive pro lékaře řešení akutního stavu respektive zastavení nebo alespoň zpomalení procesu onemocnění. V psychiatrii bohužel ne vždy platí, že s odstraněním příčin zmizí i problém-tedy onemocnění.
Přeji Vám mnoho hezkých dnů
S pozdravem
Jakub Šimek
Zobrazit celou diskusi